PROGRAM A SEZNAM PŘEDNÁŠEK
ČASOVÝ HARMONOGRAM KONFERENCE
Úterý - 10.11.2026
-
08:00–10:00 – Příjezd a registrace účastníků
-
10:00–10:15 – Přivítání účastníků
-
10:15–11:35 – Úvodní přednášky
-
11:35–12:30 – Diskuzní panel - Synergie ve farmaceutické výrobě humánních a veterinárních léčiv
-
12:30–13:30– Oběd
-
13:30–15:30 – Přednášky I.
-
15:30–16:00 – Coffee break
-
16:00–18:00 – Přednášky II.
-
18:00–19:00 – Večeře
-
19:00–19:15 – Vyhlášení "Ceny za celoživotní přínos farmaceutickému průmyslu"
-
19:15–22:00 – Společenský večer s občerstvením a autogramiáda knihy „Příběhy spojené s objevy nových léčiv II“ za osobní účasti autora Stanislava Rádla
Středa - 11.11.2026
-
08:00–09:00 – Příjezd účastníků
-
09:00–10:30 – Přednášky III.
-
10:30–11:00 – Coffee break
-
11:00–12:30 – Přednášky IV.
-
12:30–13:30 – Oběd
-
13:30–15:30 – Přednášky V.
-
15:30 – Ukončení konference
SEZNAM PŘEDNÁŠEK A PŘEDNÁŠEJÍCÍCH
Seznam přednášek platný k dnešnímu dni.
Aktuální informace ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv – Regulační prostředí léčiv je velmi dynamické, kdy se prolínají evropské požadavky s národní legislativou. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv uvede aktuality z oblasti vývoje, výroby a kontroly léčiv: dopady z oblasti evropských regulací na výrobu léčiv (přístup „One substance, one assessment“ při posuzování chemických látek v EU; aktualizace situace ohledně možného zákazu PFAS, dopady nařízení o odlesňování na dostupnost léčivých látek), nové pokyny EMA a ICH týkající se farmaceutické kvality a výroby léčiv a plány týkající se nové evropské legislativy (farmaceutická balíček, akt o kritických léčivech a akt o biotechnologiích).
MUDr. Tomáš Boráň
Ředitel, Státní ústav pro kontrolu léčiv
Aktuální informace z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv – Výzkum, vývoj, výroba a kontrola veterinárních léčivých přípravků jsou zásadním způsobem ovlivňovány podmínkami trhu, společenskou objednávkou a regulačními opatřeními. V přednášce budou uvedeny recentní základní charakteristiky a parametry trhu s veterinárními léčivými přípravky v České republice a budou zmíněny specifické aspekty, které trh s veterinárními léčivými přípravky ovlivňují, s uvedením konkrétních příkladů. V další části bude uveden aktuální přehled právních předpisů EU v oblasti regulace veterinárních léčivých přípravků, budou představeny základní prvky nově připravované samostatné vnitrostátní právní úpravy pro veterinární léčiva (zákon o veterinárních léčivech) a bude představen aktuální vývoj v oblasti požadavků na kvalitu, bezpečnost a účinnost veterinárních léčivých přípravků. Pro úplnost bude krátce představen systém pro regulaci veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků, které jsou v tuto chvíli upraveny vnitrostátními právními předpisy (veterinární zákon) a představují tzv. neharmonizovanou oblast. V poslední části příspěvku budu uvedeny příklady veterinárního aplikovaného výzkumu v ČR, a to jak výstupů, které byly úspěšně realizovány v praxi, tak probíhajících projektů a infrastrukturálních kapacit, které vytváří předpoklad pro úspěšnou spolupráci mezi (veterinárními) farmaceutickými firmami a sférou aplikovaného výzkumu.
MVDr. Jiří Bureš
Ředitel, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
GMP Pilot Plant MUNI Pharm - představení inovativní infrastruktury – Tradiční přístup velkých farmaceutických koncernů, které si veškerý výzkum, výrobu i distribuci zajišťují výhradně vlastními zdroji, prochází v současnosti postupnou transformací. Nový model, který se formuje v souladu s aktuálními trendy v EU, se vyznačuje modulárností se specializovanými jednotkami pro vývoj, výrobu, kontrolu kvality a balení. Součinnost funguje skrz vzájemnou spolupráci malých a středních jednotek s vysokou flexibilitou a schopností rychle se adaptovat na měnící se poptávku. Tento přístup má značné výhody – zejména nižší fixní náklady a schopnost reagovat na nové terapeutické potřeby. Klíčová je akademicko-průmyslová spolupráce, kdy univerzity hrají roli nositele know-how a zdroj vývoje, zatímco průmysl zajišťuje následnou komerční realizaci. Konkrétním příkladem této změny je projekt GMP Pilot Plant na Masarykově univerzitě v Brně, který je součástí unikátní budované infrastruktury BioPharma Hub. Projekt je zaměřen na vybudování certifikované výrobní jednotky a její propojení s vědeckým zázemím a vzděláváním odborníků, kteří budou mít možnost se s reálným provozem setkat již v průběhu studia.
Doc. PharmDr. Jan Gajdziok, Ph.D.
Ředitel, Centrum průmyslové spolupráce, Masarykova Univerzita, Farmaceutická fakulta
Soběstačnost ve výrobě léčiv – Evropa a Spojené státy americké jsou stále ještě lídry ve vývoji nových moderních léčiv. Základ terapie však tvoří léčiva generická, často dosti stará. I tato léčiva se kdysi vyráběla v Evropě a Severní Americe, ale v posledních třiceti létech došlo významným změnám. Zatímco výroba léčivých přípravků se v našich krajích udržela, třebaže nástup indických firem i v této oblasti je impozantní a pro nás alarmující, výrobu aktivních substancí (API) přenesly evropské a americké firmy do tehdy rozvojových zemí, hlavně do Číny a Indie. A naši závislost na výrobě API v Číně a Indii jsme si plně uvědomili v období covidu, kdy začal být u nás některých léčiv nedostatek. Dnes se odhaduje, že 70 % API pro Evropu se vyrábí v Číně a Indii a některé odhady jsou ještě vyšší, a takové závislosti už si všimly i orgány Evropské unie. V přednášce budou diskutovány možnosti návratu výroby API do Evropy.
Ing. Ladislav Cvak, Ph.D., Ing. Luboš Markovič
Mihulka, s.r.o.
Inovace ve vývoji generik – Přednáška představí hlavní směry inovací v generickém farmaceutickém průmyslu včetně pokročilých formulačních technologií, snižování výrobních nákladů prostřednictvím nových výrobních postupů a technologií, vývoje léčiv s přidanou hodnotou a hledání nových terapeutických indikací známých léčivých látek (drug repurposing). Na konkrétních příkladech bude ilustrováno praktické využití těchto přístupů a jejich přínos pro konkurenceschopnost generických léčiv a vytváření přidané hodnoty pro pacienta.
Ing. Pavel Šebek, CSc.
ZENTIVA k.s.
Proč představuje imunoterapie (r)evoluci v léčbě nádorů – Přednáška nabídne stručný a obecně srozumitelný pohled na vývoj nádorové imunoterapie od jejích počátků až po současné moderní technologie. Připomenuty budou první přístupy využívající cytokiny, které nespecificky stimulují protinádorovou imunitní odpověď, a následný rozvoj monoklonálních protilátek, schopných přesněji rozpoznávat vybrané struktury na nádorových buňkách.
Dr. Marek Šťastný, Ph.D.
Bristol Myers Squibb
Jak lipidické nanočástice odemykají potenciál genové terapie – Genová terapie staví na zdánlivě prosté myšlence: cíleně upravit genetickou informaci v buňkách pacienta, a tím řešit samotnou podstatu nemoci. Díky volbě vhodné terapeutické molekuly dnes dokážeme buňky instruovat, aby určitý protein začaly tvořit, aby ho tvořit přestaly, nebo aby opravily gen, který ho kóduje. Tento univerzální přístup otevírá cestu k léčbě dosud obtížně řešitelných nemocí – od vzácných genetických poruch přes onkologická onemocnění až po infekční choroby. Rychle rostoucí počet schválených přípravků ukazuje, že genová terapie se po letech výzkumu stává klinickou realitou.
Mgr. Jana Beranová, Ph.D.
Adalid Sciences, s.r.o.
Antagonisté glutaminu v léčbě zhoubných nádorů: Cílená proléčiva 5-oxo-6-diazo-norleucinu (DON) – 6-Diazo-5-oxo-L-norleucin (DON) je antagonista metabolismu glutaminu izolovaný z půdních bakterií rodu Streptomyces, jako jedna z mála diazosloučenin vyskytujících se v přírodě. DON funguje jako ireverzibilní inhibitor řady enzymů využívajících glutamin jako zdroj dusíku (amoniaku). Tyto enzymy hrají klíčovou roli např. v syntéze bází nukleových kyselin a tvorbě alfa-ketoglutarátu navazující na citrátový cyklus. Protinádorové a imunomodulační účinky DONu byly opakovaně prokázány v řadě klinických studií. Přes slibné počáteční výsledky byly klinické studie zastaveny kvůli značné gastrointestinální toxicitě. Rychle se obnovující vrstva buněk na vnitřní straně žaludku a střev je totiž také značně závislá na přísunu glutaminu. V naší práci jsme použili strategii cílených proléčiv, abychom zvýšili terapeutický index DONu a umožnili tak jeho využití v léčbě onkologických onemocnění. Proléčiva byla navržena s cílem snížit celkovou expozici organismu a naopak zvýšit koncentraci léčiva v nádorech. Proléčiva jsou stabilní v plasmě, jsou ale metabolizována v nádorech za uvolnění účinné latky DONu. Tato strategie byla využita i při návrhu látky DRP-104, která je v současnosti klinicky testována při terapii pacientů s různými typy pevných nádoru.
RNDr. Pavel Majer, CSc.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v.v.i.
Pokročilá charakterizace lékových forem – Přednáška je koncipována jako prakticky orientovaný přehled vybraných pokročilých charakterizačních technik aplikovaných na reálné průmyslové příklady. Zvláštní důraz je kladen na identifikaci často opomíjených testů na úrovni účinné látky a lékové formy, jejichž absence může mít zásadní, až fatální dopad na kvalitu, robustnost a reprodukovatelnost výsledné lékové formy.
Ing. Pavel Calta, Ph.D.
Kapaji s.r.o.
Polymorfismus API: věda, rizika a klíčový marketingový nástroj – Polymorfismus účinných farmaceutických látek (API) představuje důležitý faktor ovlivňující kvalitu, bezpečnost a účinnost léčiv, stejně jako regulatorní a patentovou strategii. Jednotlivé polymorfní formy téže látky se mohou výrazně lišit ve svých fyzikálně chemických vlastnostech, což z polymorfismu činí nejen důležitou vědeckou oblast, ale také potenciální zdroj rizik v průběhu vývoje a výroby léčivých přípravků. Hledání nových polymorfních forem hraje zásadní roli zejména v prostředí generických farmaceutických firem, kde je detailní znalost pevných forem API nezbytná pro úspěšný a efektivní vývoj. Nedílnou součástí tohoto procesu je cílená příprava polymorfních forem a využití analytických technik pro jejich identifikaci a charakterizaci. Pozornost je věnována rovněž jejich stabilitnímu chování a faktorům indukujícím jejich přeměny. Nově identifikované polymorfní formy mohou být současně předmětem patentové ochrany, čímž se posiluje ochrana strategických inovací a zvyšuje se konkurenceschopnost společnosti na trhu.
Mgr. Adéla Benýšek Bártová, Ph.D.
TAPI Czech Industries s.r.o.
Iontová mobilitní spektrometrie: od kontroly výrobního zařízení k separaci izomerů – Iontová mobilitní spektrometrie jako samostatná technika nachází uplatnění například při letištních bezpečnostních kontrolách. Analyzovat lze také stěry nebo oplachy z výrobních zařízení a sledovat přítomnost farmaceutických substancí nebo čisticích prostředků.1-3 Podstatou rozlišení analytů iontovou mobilitou jsou rozdíly v pohyblivosti jejich iontů v prostředí driftového plynu za působení elektrického pole. Základním vztahem vyjadřujícím souvislost mezi vlastnostmi iontů a jejich pohyblivostí je Mason-Schampova rovnice. Z ní je zřejmé, že pohyblivost iontu je určována jeho hmotností, nábojem, ale také jeho tvarem. V současnosti se rozvíjí spojení iontové mobility s hmotnostní spektrometrií. Využívají se různá technická řešení, a to především iontová mobilita v driftové trubici (DTIMS), iontová mobilita s putující vlnou (TWIMS), se záchytem iontů (TIMS) nebo s vysokonapěťovou asymetrickou vlnou (FAIMS). První tři uvedené techniky umožňují určování srážkového průřezu, který přispívá k identifikaci látek i ke studiu struktury iontů v plynné fázi. Experimentální srážkový průřez je porovnáván s teoretickými hodnotami, které se získávají výpočtem na základě struktur určených kvantově chemickými výpočty.
prof. RNDr. Karel Lemr, Ph.D.
Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Extractables, leachables – legislativní rámec a analytické přístupy – Dne 1. srpna 2025 byl zveřejněn návrh doporučeného postupu ICH Q3E, Guideline for Extractables and Leachables, který představuje harmonizovaný pohled předních světových lékových agentur na problematiku extrahovatelných a louhovatelných látek (extractables and leachables, E&L). Jeho zveřejnění dokládá rostoucí pozornost věnovanou této oblasti. Vedle tohoto návrhu existují další předpisy a doporučení zaměřené na E&L ve zdravotnických prostředcích (např. ISO 10993), ve výrobních zařízeních a jejich součástech (USP a , protokol BPOG pro extractables a leachables) a v léčivých přípravcích (USP a , EMEA/CVMP/205/04). Kontrola látek uvolňovaných ze zdravotnických prostředků, výrobních zařízení a primárních obalů léčivých přípravků obecně vychází z principů hodnocení rizik (risk assessment). Na jeho základě se stanovuje další postup, který může zahrnovat analýzu složení materiálu, testování extrahovatelných látek (extractables), testování louhovatelných látek (leachables) a případné toxikologické zhodnocení. Extrahovatelné látky se uvolňují při laboratorních extrakcích do modelových rozpouštědel za zrychlených podmínek, zatímco louhovatelné látky se uvolňují za reálných podmínek použití nebo v průběhu stabilitních studií. Při hodnocení E&L a jejich laboratorní analýze se pracuje s parametry a limity, jako jsou Safety Concern Threshold (SCT), Tolerable Daily Intake (TDI), Analytical Evaluation Threshold (AET) a Qualification Threshold (QT). Analytické testování zpravidla využívá soubor komplementárních technik s cílem zachytit co nejširší spektrum látek. Patří mezi ně zejména HS-GC-MS/FID, GC-MS/FID, HPLC-UV/MS/ELSD/CAD, IC-CD, ICP-MS/ICP-OES, stanovení netěkavého zbytku (NVR) a stanovení celkového organického uhlíku (TOC). Analytické metody mohou být zaměřeny na necílenou analýzu neznámých látek (screening/scouting), která je důležitá zejména při testování extractables, nebo na cílenou analýzu očekávaných látek, využívanou především při testování leachables. Součástí přednášky jsou praktické příklady testování extrahovatelných látek z různých materiálů.
Ing. Josef Coufal
QUINTA-ANALYTICA s.r.o.
Boj s větrnými mlýny aneb vývoj flow reaktoru od 3D tisku do průmyslového řešení – Kontinuální výroba je odbornou veřejností stále více považována za klíčový nástroj pro zvyšování efektivity, bezpečnosti a udržitelnosti nejen farmaceutické produkce. Její implementace do výroby aktivních farmaceutických látek (API) je vnímána jako zásadní krok k zachování konkurenceschopnosti evropského farmaceutického průmyslu v globálním měřítku. Přesto je její zavádění do stávajících provozů, které jsou historicky založeny na dávkovém (batch) režimu, komplikováno řadou faktorů – zejména zakořeněným způsobem uvažování, nedostatkem odborníků se zkušenostmi v oblasti flow chemie, požadavky GMP a ATEX standardů atd. Komerčně dostupná zařízení jsou navíc často finančně velmi náročná, a ne vždy vhodná pro specifické aplikace. V reakci na absenci vhodného komerčního řešení pro průtokovou ozonolýzu byl navržen a zkonstruován vlastní prototyp zařízení, přičemž byly využity in-house výpočetní nástroje a technologie 3D tisku. Laboratorní verze zařízení byla ověřena komplexní studií, která potvrdila excelentní selektivitu a konverze přesahující 99,9 %. Na základě těchto výsledků byl koncept úspěšně škálován do kilo-lab měřítka a následně do plně certifikovaného průmyslového zařízení s ATEX certifikací a schválením od místních bezpečnostních orgánů. Byly realizovány GMP validační šarže s vysokou nákladovou efektivitou, procesní bezpečností a minimálním dopadem na životní prostředí. Aktuální maximální výkon zařízení dosahuje až 100 kg meziproduktu denně. Tímto projektem byla potvrzena technická proveditelnost vlastního řešení a zároveň byla zdůrazněna důležitost zavádění flow chemie jako jednoho z realistických směrů pro dlouhodobé snižování nákladů, zvyšování bezpečnosti a udržení výroby API v Evropě.
RNDr. Aleš Gavenda, Ph.D., Ing. David Lukáš
TAPI Czech Industries s.r.o.














