top of page

PROGRAM A SEZNAM PŘEDNÁŠEK

ČASOVÝ HARMONOGRAM KONFERENCE

Úterý - 10.11.2026

  • 08:00–10:00 – Příjezd a registrace účastníků

  • 10:00–10:15 – Přivítání účastníků

  • 10:15–11:35 – Úvodní přednášky

  • 11:35–12:30 – Diskuzní panel - Synergie ve farmaceutické výrobě humánních a veterinárních léčiv

  • 12:30–13:30– Oběd

  • 13:30–15:30 – Přednášky I.

  • 15:30–16:00 – Coffee break

  • 16:00–18:00 – Přednášky II.

  • 18:00–19:00 – Večeře

  • 19:00–19:15 – Vyhlášení "Ceny za celoživotní přínos farmaceutickému průmyslu"

  • 19:15–22:00 – Společenský večer s občerstvením a autogramiáda knihy „Příběhy spojené s objevy nových léčiv II“ za osobní účasti autora Stanislava Rádla 

Středa - 11.11.2026

  • 08:00–09:00 – Příjezd účastníků

  • 09:00–10:30 – Přednášky III.

  • 10:30–11:00 – Coffee break

  • 11:00–12:30 – Přednášky IV.

  • 12:30–13:30 – Oběd

  • 13:30–15:30 – Přednášky V.

  • 15:30 – Ukončení konference

SEZNAM PŘEDNÁŠEK A PŘEDNÁŠEJÍCÍCH

Seznam přednášek platný k dnešnímu dni.

Boráň - new.jpg

Aktuální informace ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv – Regulační prostředí léčiv je velmi dynamické, kdy se prolínají evropské požadavky s národní legislativou. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv uvede aktuality z oblasti vývoje, výroby a kontroly léčiv: dopady z oblasti evropských regulací na výrobu léčiv (přístup „One substance, one assessment“ při posuzování chemických látek v EU; aktualizace situace ohledně možného zákazu PFAS, dopady nařízení o odlesňování na dostupnost léčivých látek), nové pokyny EMA a ICH týkající se farmaceutické kvality a výroby léčiv a plány týkající se nové evropské legislativy (farmaceutická balíček, akt o kritických léčivech a akt o biotechnologiích).

MUDr. Tomáš Boráň 

Ředitel, Státní ústav pro kontrolu léčiv

Bures.jpg

Aktuální informace z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv – Výzkum, vývoj, výroba a kontrola veterinárních léčivých přípravků jsou zásadním způsobem ovlivňovány podmínkami trhu, společenskou objednávkou a regulačními opatřeními. V přednášce budou uvedeny recentní základní charakteristiky a parametry trhu s veterinárními léčivými přípravky v České republice a budou zmíněny specifické aspekty, které trh s veterinárními léčivými přípravky ovlivňují, s uvedením konkrétních příkladů. V další části bude uveden aktuální přehled právních předpisů EU v oblasti regulace veterinárních léčivých přípravků, budou představeny základní prvky nově připravované samostatné vnitrostátní právní úpravy pro veterinární léčiva (zákon o veterinárních léčivech) a bude představen aktuální vývoj v oblasti požadavků na kvalitu, bezpečnost a účinnost veterinárních léčivých přípravků. Pro úplnost bude krátce představen systém pro regulaci veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků, které jsou v tuto chvíli upraveny vnitrostátními právními předpisy (veterinární zákon) a představují tzv. neharmonizovanou oblast. V poslední části příspěvku budu uvedeny příklady veterinárního aplikovaného výzkumu v ČR, a to jak výstupů, které byly úspěšně realizovány v praxi, tak probíhajících projektů a infrastrukturálních kapacit, které vytváří předpoklad pro úspěšnou spolupráci mezi (veterinárními) farmaceutickými firmami a sférou aplikovaného výzkumu.

MVDr. Jiří Bureš 

Ředitel, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

Gajdziok.jpeg

GMP Pilot Plant MUNI Pharm - představení inovativní infrastruktury – Tradiční přístup velkých farmaceutických koncernů, které si veškerý výzkum, výrobu i distribuci zajišťují výhradně vlastními zdroji, prochází v současnosti postupnou transformací. Nový model, který se formuje v souladu s aktuálními trendy v EU, se vyznačuje modulárností se specializovanými jednotkami pro vývoj, výrobu, kontrolu kvality a balení. Součinnost funguje skrz vzájemnou spolupráci malých a středních jednotek s vysokou flexibilitou a schopností rychle se adaptovat na měnící se poptávku. Tento přístup má značné výhody – zejména nižší fixní náklady a schopnost reagovat na nové terapeutické potřeby. Klíčová je akademicko-průmyslová spolupráce, kdy univerzity hrají roli nositele know-how a zdroj vývoje, zatímco průmysl zajišťuje následnou komerční realizaci. Konkrétním příkladem této změny je projekt GMP Pilot Plant na Masarykově univerzitě v Brně, který je součástí unikátní budované infrastruktury BioPharma Hub. Projekt je zaměřen na vybudování certifikované výrobní jednotky a její propojení s vědeckým zázemím a vzděláváním odborníků, kteří budou mít možnost se s reálným provozem setkat již v průběhu studia.

Doc. PharmDr. Jan Gajdziok, Ph.D. 

Ředitel, Centrum průmyslové spolupráce, Masarykova Univerzita, Farmaceutická fakulta

Cvak kopie.jpg

Soběstačnost ve výrobě léčiv – Evropa a Spojené státy americké jsou stále ještě lídry ve vývoji nových moderních léčiv. Základ terapie však tvoří léčiva generická, často dosti stará. I tato léčiva se kdysi vyráběla v Evropě a Severní Americe, ale v posledních třiceti létech došlo významným změnám. Zatímco výroba léčivých přípravků se v našich krajích udržela, třebaže nástup indických firem i v této oblasti je impozantní a pro nás alarmující, výrobu aktivních substancí (API) přenesly evropské a americké firmy do tehdy rozvojových zemí, hlavně do Číny a Indie. A naši závislost na výrobě API v Číně a Indii jsme si plně uvědomili v období covidu, kdy začal být u nás některých léčiv nedostatek. Dnes se odhaduje, že 70 % API pro Evropu se vyrábí v Číně a Indii a některé odhady jsou ještě vyšší, a takové závislosti už si všimly i orgány Evropské unie. V přednášce budou diskutovány možnosti návratu výroby API do Evropy.

Ing. Ladislav Cvak, Ph.D., Ing. Luboš Markovič

Mihulka, s.r.o.

Sebek.jpeg

Inovace ve vývoji generik – Přednáška představí hlavní směry inovací v generickém farmaceutickém průmyslu včetně pokročilých formulačních technologií, snižování výrobních nákladů prostřednictvím nových výrobních postupů a technologií, vývoje léčiv s přidanou hodnotou a hledání nových terapeutických indikací známých léčivých látek (drug repurposing). Na konkrétních příkladech bude ilustrováno praktické využití těchto přístupů a jejich přínos pro konkurenceschopnost generických léčiv a vytváření přidané hodnoty pro pacienta.

Ing. Pavel Šebek, CSc. 

ZENTIVA k.s.

StastnyM kopie.jpg

Proč představuje imunoterapie (r)evoluci v léčbě nádorů – Přednáška nabídne stručný a obecně srozumitelný pohled na vývoj nádorové imunoterapie od jejích počátků až po současné moderní technologie. Připomenuty budou první přístupy využívající cytokiny, které nespecificky stimulují protinádorovou imunitní odpověď, a následný rozvoj monoklonálních protilátek, schopných přesněji rozpoznávat vybrané struktury na nádorových buňkách.

Dr. Marek Šťastný, Ph.D. 

Bristol Myers Squibb

Beranová_portrét.png

Jak lipidické nanočástice odemykají potenciál genové terapie – Genová terapie staví na zdánlivě prosté myšlence: cíleně upravit genetickou informaci v buňkách pacienta, a tím řešit samotnou podstatu nemoci. Díky volbě vhodné terapeutické molekuly dnes dokážeme buňky instruovat, aby určitý protein začaly tvořit, aby ho tvořit přestaly, nebo aby opravily gen, který ho kóduje. Tento univerzální přístup otevírá cestu k léčbě dosud obtížně řešitelných nemocí – od vzácných genetických poruch přes onkologická onemocnění až po infekční choroby. Rychle rostoucí počet schválených přípravků ukazuje, že genová terapie se po letech výzkumu stává klinickou realitou.

Mgr. Jana Beranová, Ph.D. 

Adalid Sciences, s.r.o.

Majer.jpg

Antagonisté glutaminu v léčbě zhoubných nádorů: Cílená proléčiva 5-oxo-6-diazo-norleucinu (DON) – 6-Diazo-5-oxo-L-norleucin (DON) je antagonista metabolismu glutaminu izolovaný z půdních bakterií rodu Streptomyces, jako jedna z mála diazosloučenin vyskytujících se v přírodě. DON funguje jako ireverzibilní inhibitor řady enzymů využívajících glutamin jako zdroj dusíku (amoniaku). Tyto enzymy hrají klíčovou roli např. v syntéze bází nukleových kyselin a tvorbě alfa-ketoglutarátu navazující na citrátový cyklus. Protinádorové a imunomodulační účinky DONu byly opakovaně prokázány v řadě klinických studií. Přes slibné počáteční výsledky byly klinické studie zastaveny kvůli značné gastrointestinální toxicitě. Rychle se obnovující vrstva buněk na vnitřní straně žaludku a střev je totiž také značně závislá na přísunu glutaminu. V naší práci jsme použili strategii cílených proléčiv, abychom zvýšili terapeutický index DONu a umožnili tak jeho využití v léčbě onkologických onemocnění. Proléčiva byla navržena s cílem snížit celkovou expozici organismu a naopak zvýšit koncentraci léčiva v nádorech. Proléčiva jsou stabilní v plasmě, jsou ale metabolizována v nádorech za uvolnění účinné latky DONu. Tato strategie byla využita i při návrhu látky DRP-104, která je v současnosti klinicky testována při terapii pacientů s různými typy pevných nádoru.

RNDr. Pavel Majer, CSc. 

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v.v.i.

Calta.jpg

Pokročilá charakterizace lékových forem – Přednáška je koncipována jako prakticky orientovaný přehled vybraných pokročilých charakterizačních technik aplikovaných na reálné průmyslové příklady. Zvláštní důraz je kladen na identifikaci často opomíjených testů na úrovni účinné látky a lékové formy, jejichž absence může mít zásadní, až fatální dopad na kvalitu, robustnost a reprodukovatelnost výsledné lékové formy.

Ing. Pavel Calta, Ph.D.  

Kapaji s.r.o.

Benysek-Bartova.jpg

Polymorfismus API: věda, rizika a klíčový marketingový nástroj – Polymorfismus účinných farmaceutických látek (API) představuje důležitý faktor ovlivňující kvalitu, bezpečnost a účinnost léčiv, stejně jako regulatorní a patentovou strategii. Jednotlivé polymorfní formy téže látky se mohou výrazně lišit ve svých fyzikálně chemických vlastnostech, což z polymorfismu činí nejen důležitou vědeckou oblast, ale také potenciální zdroj rizik v průběhu vývoje a výroby léčivých přípravků. Hledání nových polymorfních forem hraje zásadní roli zejména v prostředí generických farmaceutických firem, kde je detailní znalost pevných forem API nezbytná pro úspěšný a efektivní vývoj. Nedílnou součástí tohoto procesu je cílená příprava polymorfních forem a využití analytických technik pro jejich identifikaci a charakterizaci. Pozornost je věnována rovněž jejich stabilitnímu chování a faktorům indukujícím jejich přeměny. Nově identifikované polymorfní formy mohou být současně předmětem patentové ochrany, čímž se posiluje ochrana strategických inovací a zvyšuje se konkurenceschopnost společnosti na trhu.

Mgr. Adéla Benýšek Bártová, Ph.D.

TAPI Czech Industries s.r.o. 

Lemr.jpg

Iontová mobilitní spektrometrie: od kontroly  výrobního zařízení k separaci izomerů – Iontová mobilitní spektrometrie jako samostatná technika nachází uplatnění například při letištních bezpečnostních kontrolách. Analyzovat lze také stěry nebo oplachy z výrobních zařízení a sledovat přítomnost farmaceutických substancí nebo čisticích prostředků.1-3 Podstatou rozlišení analytů iontovou mobilitou jsou rozdíly v pohyblivosti jejich iontů v prostředí driftového plynu za působení elektrického pole. Základním vztahem vyjadřujícím souvislost mezi vlastnostmi iontů a jejich pohyblivostí je Mason-Schampova rovnice. Z ní je zřejmé, že pohyblivost iontu je určována jeho hmotností, nábojem, ale také jeho tvarem. V současnosti se rozvíjí spojení iontové mobility s hmotnostní spektrometrií. Využívají se různá technická řešení, a to především iontová mobilita v driftové trubici (DTIMS), iontová mobilita s putující vlnou (TWIMS), se záchytem iontů (TIMS) nebo s vysokonapěťovou asymetrickou vlnou (FAIMS). První tři uvedené techniky umožňují určování srážkového průřezu, který přispívá k identifikaci látek i ke studiu struktury iontů v plynné fázi. Experimentální srážkový průřez je porovnáván s teoretickými hodnotami, které se získávají výpočtem na základě struktur určených kvantově chemickými výpočty.

prof. RNDr. Karel Lemr, Ph.D. 

Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

Coufal1.png

Extractables, leachables – legislativní rámec a analytické přístupy – Dne 1. srpna 2025 byl zveřejněn návrh doporučeného postupu ICH Q3E, Guideline for Extractables and Leachables, který představuje harmonizovaný pohled předních světových lékových agentur na problematiku extrahovatelných a louhovatelných látek (extractables and leachables, E&L). Jeho zveřejnění dokládá rostoucí pozornost věnovanou této oblasti. Vedle tohoto návrhu existují další předpisy a doporučení zaměřené na E&L ve zdravotnických prostředcích (např. ISO 10993), ve výrobních zařízeních a jejich součástech (USP a , protokol BPOG pro extractables a leachables) a v léčivých přípravcích (USP a , EMEA/CVMP/205/04). Kontrola látek uvolňovaných ze zdravotnických prostředků, výrobních zařízení a primárních obalů léčivých přípravků obecně vychází z principů hodnocení rizik (risk assessment). Na jeho základě se stanovuje další postup, který může zahrnovat analýzu složení materiálu, testování extrahovatelných látek (extractables), testování louhovatelných látek (leachables) a případné toxikologické zhodnocení. Extrahovatelné látky se uvolňují při laboratorních extrakcích do modelových rozpouštědel za zrychlených podmínek, zatímco louhovatelné látky se uvolňují za reálných podmínek použití nebo v průběhu stabilitních studií. Při hodnocení E&L a jejich laboratorní analýze se pracuje s parametry a limity, jako jsou Safety Concern Threshold (SCT), Tolerable Daily Intake (TDI), Analytical Evaluation Threshold (AET) a Qualification Threshold (QT). Analytické testování zpravidla využívá soubor komplementárních technik s cílem zachytit co nejširší spektrum látek. Patří mezi ně zejména HS-GC-MS/FID, GC-MS/FID, HPLC-UV/MS/ELSD/CAD, IC-CD, ICP-MS/ICP-OES, stanovení netěkavého zbytku (NVR) a stanovení celkového organického uhlíku (TOC). Analytické metody mohou být zaměřeny na necílenou analýzu neznámých látek (screening/scouting), která je důležitá zejména při testování extractables, nebo na cílenou analýzu očekávaných látek, využívanou především při testování leachables. Součástí přednášky jsou praktické příklady testování extrahovatelných látek z různých materiálů.

Ing. Josef Coufal  

QUINTA-ANALYTICA s.r.o.

Gavenda.jpeg

Boj s větrnými mlýny aneb vývoj flow reaktoru od 3D tisku do průmyslového řešení – Kontinuální výroba je odbornou veřejností stále více považována za klíčový nástroj pro zvyšování efektivity, bezpečnosti a udržitelnosti nejen farmaceutické produkce. Její implementace do výroby aktivních farmaceutických látek (API) je vnímána jako zásadní krok k zachování konkurenceschopnosti evropského farmaceutického průmyslu v globálním měřítku. Přesto je její zavádění do stávajících provozů, které jsou historicky založeny na dávkovém (batch) režimu, komplikováno řadou faktorů – zejména zakořeněným způsobem uvažování, nedostatkem odborníků se zkušenostmi v oblasti flow chemie, požadavky GMP a ATEX standardů atd. Komerčně dostupná zařízení jsou navíc často finančně velmi náročná, a ne vždy vhodná pro specifické aplikace. V reakci na absenci vhodného komerčního řešení pro průtokovou ozonolýzu byl navržen a zkonstruován vlastní prototyp zařízení, přičemž byly využity in-house výpočetní nástroje a technologie 3D tisku. Laboratorní verze zařízení byla ověřena komplexní studií, která potvrdila excelentní selektivitu a konverze přesahující 99,9 %. Na základě těchto výsledků byl koncept úspěšně škálován do kilo-lab měřítka a následně do plně certifikovaného průmyslového zařízení s ATEX certifikací a schválením od místních bezpečnostních orgánů. Byly realizovány GMP validační šarže s vysokou nákladovou efektivitou, procesní bezpečností a minimálním dopadem na životní prostředí. Aktuální maximální výkon zařízení dosahuje až 100 kg meziproduktu denně. Tímto projektem byla potvrzena technická proveditelnost vlastního řešení a zároveň byla zdůrazněna důležitost zavádění flow chemie jako jednoho z realistických směrů pro dlouhodobé snižování nákladů, zvyšování bezpečnosti a udržení výroby API v Evropě.

RNDr. Aleš Gavenda, Ph.D., Ing. David Lukáš 

TAPI Czech Industries s.r.o. 

Veselý Pavel - portrétov�é foto.jpg

Využití redukčních činidel na bázi komplexních aluminium hydridů sodných při syntéze API – SYNHYDRID® jakožto 70% roztok bis(2-methoxyethoxy)aluminiumhydridu sodného v toluenu je zavedené redukční činidlo, které se po dlouhou dobu úspěšně používá v redukčních krocích při syntézách API. První část přednášky shrnuje základní vlastnosti SYNHYDRIDU® a popisuje jeho redukční účinky i s konkrétními příklady redukčních kroků při syntézách některých výše uvedených API. Druhá část přednášky se zabývá vlastnostmi SYNHYDRIDU® NMPIP 57-13, popisuje jeho redukční účinky a výhody i nevýhody ve srovnání s redukčními činidly tradičně používanými pro parciální redukce, jakými jsou diisobutylaluminiumhydrid a tris(tert-butoxy)aluminiumhydrid lithný.

Ing. Pavel Veselý  

Vedoucí útvaru technického rozvoje, Lučební závody a.s. Kolín

Larisch-1.jpg

Granulace směsi kompaktorem ve farmaceutické výrobě – Kritické parametry, lisovací křivky, verifikace modelu simulačním softwarem – Suchá granulace pomocí válcového kompaktoru představuje významnou technologii při výrobě pevných lékových forem. Umožňuje zlepšit tokové vlastnosti a zpracovatelnost práškové směsi bez použití kapaliny a následného sušení. Předkládaná práce hodnotí proces granulace jako souvislý systém zahrnující kompaktaci práškové směsi, vznik kompaktovaného pásu, jeho mletí a následné zpracování granulátu. Pozornost byla věnována především vlivu kompaktační síly, mezery mezi válci a velikosti mlecího síta. Pro popis stupně zhutnění byla použita obálková hustota kompaktovaného pásu a vlastnosti granulátu byly hodnoceny s ohledem na jejich význam pro následné tabletování. Výsledkem je praktický přístup k nastavení procesu, který zohledňuje nejen kvalitu granulátu, ale také robustnost, výrobní výkon a stabilitu následného tabletování.

PharmDr. Michael Larisch  

Assoc Dir TSA - OTC, TAPI Czech Industries s.r.o. 

Patera.png

Procesní nestabilita API: když se nečistoty tvoří až při výrobě – Aktivní farmaceutické látky procházejí při výrobě operacemi, jako jsou potahování, granulace, sušení nebo mletí, které je vystavují mechanickému, tepelnému a vlhkostnímu stresu. Výsledkem mohou být tzv. procesně indukované nečistoty: degradační produkty, které v samotné surovině nevznikají, ale objeví se až po zpracování, často se zpožděním, při skladování nebo při stabilitních zkouškách. Standardní analytika (HPLC, XRPD) je přitom při výstupní kontrole nemusí zachytit, a problém se tak projeví až ve fázi, kdy je jeho řešení dražší. Přednáška ukáže tento jev na dvou případových studiích. První se týká fluidního potahování citlivé API, kde stabilita závisela na volbě rozpouštědla a délce procesu. Druhá se týká suchého potahování candesartan cilexetilu plastifikující látkou, kde se ukazuje, že vliv procesní energie a času není monotónní a že rozhoduje i způsob vedení procesu. V obou případech bylo zjišťováno, zda lze budoucí nestabilitu předpovědět z vlastností povrchu částic. Proto bude představena inverzní plynová chromatografie (IGC), málo známá technika, která měří povrchovou energii a její heterogenitu, a ukáže, že ve studovaných systémech koreluje s tvorbou nečistot lépe než běžné fyzikální metody.

Ing. Jan Patera, Ph.D.  

VŠCHT Praha, Ústav organické technologie

Zelizko_MG_2525 copy.jpg

Formování a vývoj kvalifikací technologií a systémů ve farmacii – Kvalifikace a validace jsou nezbytnou součástí farmaceutického systému řízení jakosti. Za poslední dvě dekády ale prošly postupným vývojem a výrobci léčiv neustále hledají cesty, jak tyto činnosti zefektivnit. V prezentaci krátce nahlédneme do historického vývoje kvalifikací a následně se přesuneme k tématům jako je pravidelná kvalifikace vs. monitoring, risk-based přístup, paperless validace, validace počítačových systémů. Závěrem se podíváme na základní výhody a nevýhody řešení kvalifikací vlastním personálem vs. externím partnerem.

Ing. Jakub Želízko  

GrapeNet s.r.o. 

Kovářová.png

Léčebné konopí ve farmacii: léčivo jako každé jiné? – Přednáška představí celou cestu vzorku léčebného konopí laboratoří – od jeho převzetí a přípravy až po vyhodnocení a report výsledků. Zavedení této nové a mimořádně komplexní matrice je spojeno s řadou odborných a technických výzev, od zvládnutí matricových efektů a dosažení požadovaných mezí stanovitelnosti až po validaci metod v souladu s legislativními a lékopisnými požadavky. Pro zajištění komplexní kontroly kvality bylo přístrojové vybavení laboratoře rozšířeno o moderní systémy LC-MS/MS a GC-MS/MS, určené zejména pro citlivé stanovení reziduí pesticidů. Ve spojení se stanovením kanabinoidů, toxických prvků a mikrobiologické kvality je tak vytvářeno ucelené analytické řešení pro kontrolu léčebného konopí.

Mgr. Kristýna Kovářová

Site Manager Pharmaceutical, ALS Czech Republic, s.r.o.

PokornýJ.png

Výroba veterinárních API v praxi: efektivita, udržitelnost a bezpečnost – Výroba veterinárních účinných farmaceutických látek (API) klade vysoké nároky na efektivitu, udržitelnost, robustnost procesů i bezpečnost pracovníků. Abstrakt představuje praktické zkušenosti společnosti Cayman Pharma s vývojem a optimalizací průmyslových výrobních technologií pro výrobu API. V úvodu bude stručně představeno veterinární portfolio společnosti. Hlavní pozornost bude věnována uplatnění principů green chemistry v průmyslovém měřítku a jejich propojení s metodikou Design of Experiments (DoE), která umožňuje systematickou optimalizaci výrobních procesů. Na případové studii transesterifikační reakce katalyzované lipázou B (CALB) bude ilustrována možnost snížení spotřeby rozpouštědel, energie a surovin při současném zvýšení robustnosti procesu. Závěrečná část se zaměří na ochranu pracovníků při nakládání s vysoce účinnými látkami kategorie OEB5 a na využití studie SMEPAC při hodnocení účinnosti opatření pro omezení expozice. Přednáška propojí technologické inovace, environmentální udržitelnost, ekonomickou efektivitu a regulatorní požadavky a nabídne tak ucelený pohled na současnou výrobu veterinárních API.

Ing. Jiří Pokorný 

Cayman Pharma s.r.o.

Hladká Korbášová.jpeg

Metody vakcinace drůbeže v intenzivních chovech – Vakcinace drůbeže představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejintenzivnějších imunizačních programů na světě, v němž je každoročně vakcinováno několik desítek miliard zvířat. Na rozdíl od humánní medicíny, kde je očkování primárně zaměřeno na ochranu jednotlivce, je ve veterinární praxi cílem především ochrana celé populace, snížení cirkulace patogenů a omezení ekonomických i zdravotních dopadů infekčních onemocnění. Vzhledem k tomuto zásadnímu rozdílu se aplikační metody a celkový přístup k imunizaci významně liší od postupů používaných v humánní medicíně. Úspěšnost vakcinace je proto zásadně ovlivněna volbou aplikační metody, technickým provedením a načasováním jednotlivých vakcinačních zásahů. Významnou roli hrají rovněž mateřské protilátky, stresové faktory a technologické podmínky chovu. Vakcinace drůbeže tak ilustruje praktické limity i možnosti masové imunizace, kde technologické a provozní faktory hrají při volbě způsobu aplikace majoritní roli a často rozhodují o výsledném efektu více než samotné složení vakcíny.

MVDr. Markéta Hladká Korbášová, Ph.D. 

BIOPHARM, Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv a.s.

Jeřábek.jpeg

Zkušenosti s Contract Research a Contract Development and Manufacturing ve veterinární medicíně – Příspěvek vychází z praktických zkušeností s realizací výzkumných a vývojových projektů zahrnujících preklinické GLP studie veterinárních i humánních léčivých přípravků na hospodářských zvířatech, analytický vývoj, disoluční testy a spolupráci při vývoji a výrobě veterinárních léčivých přípravků. Dosavadní zkušenosti z pozice poskytovatele CRO i CDMO služeb ukazují na zásadní význam správného nastavení projektu již v jeho počáteční fázi. Mezi nejčastější komplikace patří nedostatečná specifikace výchozích látek a léčivých přípravků, problémy při validaci a transferu analytických metod, rozdílná interpretace regulatorních požadavků a změny technologických parametrů. Tyto komplikace bývají výraznější u přípravků se starší registrací, zejména kvůli nutnosti sladit původní dokumentaci a technologické postupy se současnými požadavky.

Ing. Martin Jeřábek, Ph.D.  

Tekro, spol. s.r.o.

Dobiaš kopie.jpg

Správná výrobní praxe při výrobě veterinárních léčivých přípravků a při výrobě léčivých látek pro veterinární léčivé přípravky - nová legislativa – Dne 27. října 2025 Evropská komise oficiálně vydala (vyhlášením v Úředním věstníku Evropské unie) nová prováděcí nařízení k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích, a to PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2025/2091 ze dne 17. října 2025, kterým se stanoví správná výrobní praxe pro veterinární léčivé přípravky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 a PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2025/2154 ze dne 17. října 2025, kterým se stanoví správná výrobní praxe pro léčivé látky používané jako výchozí suroviny ve veterinárních léčivých přípravcích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Prováděcí nařízení vstupují v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použijí se ode dne 16. července 2026. Po 16. červenci 2026 tak tato prováděcí nařízení nahradila dosavadní pokyny správné výrobní praxe (GMP) zakotvené v EudraLex - Volume 4 - Good Manufacturing Practice guidelines, které již následně nebudou aplikovány na oblast správné výrobní praxe pro veterinární léčivé přípravky a správné výrobní praxe pro léčivé látky používané jako výchozí suroviny ve veterinárních léčivých přípravcích. Znění dosavadních pokynů správné výrobní praxe nebylo do této nové legislativy přeneseno zcela identicky, jsou však k dispozici přehledové tabulky, ve kterých jsou uvedeny návaznosti jednotlivých textů nových prováděcích nařízení na předchozí pokyny správné výrobní praxe.

Mgr. Jiří Dobiaš 

Odbor inspekce, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

Pořadatelem a hlavním mediálním partnerem konference VVKL je CHEMAGAZÍN s.r.o. - vydavatelství a organizace veletrhů a konferencí.

T: +420603211803, info@vvkl.cz

Zůstaňte s námi v kontaktu pro aktuální informace

  • LinkedIn

© CHEMAGAZÍN s.r.o., 2026. IČO: 28785886

bottom of page